Jestli hodnocení bylo vždycky úplně spravedlivé těžko říct, s pocitem vyslovené křivdy a nespravedlnosti jsem ale od zkoušky nikdy neodcházela. Možná si to po tolika letech nepamatuju nebo mě zocelila extrémně nespravedlivá učitelka na první stupni ZŠ.

Sama se snažím být při zkoušení spravedlivá, bohužel se mi to asi nepodaří vždycky. V případě pochybností o hodnocení se rozhoduji "ve prospěch studenta".

A že by to někdo odnesl za ostatní? To neznám. Jedině by se mohlo stát, že zkoušející možná mívá někdy podvědomou tendenci hodnotit relativně. Když jsou ten ten studenti špatní a jeden umí, může dostat A, i když to není úplně na 100%. Obráceně to platí taky. Určitě je to tak u ústních zkoušek. Nemyslím, že by to muselo být vědomé nebo dokonce programové, ale stát se to může. Ostatně i některé formy písemných testů lze hodnotit různě přísně, tam je ale objektivita přece jen větší.