arsielo, čeho sis v dětství užila víc? upřímné chvály, nebo kritiky? bez ohledu an to, čeho se to týkalo, ta chvála většinou přichází doma, kde se člověk tak nějak nestydí, zato kritika přichází venku - ve škole, v práci, kde to zvládáme hůř
takže "oficiální" a společensky přijatelný reakce na kritiku se učíme od dětství, reagovat na chválu neumíme

naši rodiče chválili doma za to, co jsme sami věděli, že je úspěch, spoustu věcí nekomentovali, strašnou spoustu věcí považovali za normální a za povinnost
zato když se cokoliv nepovedlo, nebylo včas, nevyšlo - za všechno přišla kritika, doplněná ještě "co tomu řekne..."

kritiky se bojíme, ale umíme ji přijímat, chvály se bojíme taky, protože ji přijímat neumíme