Já jo. Otec je mi v podstatě úplně lhostejnej, pět let jsem o něm neslyšela. Nevím, jestli kdybych se s ním sešla, nahodily by se mi aspoň vzpomínky, ale nějak nemám potřebu ho vidět. A to mi nic zlého neudělal.
Ale s dítětem je to imho něco jiného... tam jsem já tak, která do něj vložila nejen geny, ale i vzorce chování.