Ajo, stejně jako zakladatelka - ne že bys přestala svý dítě mít ráda, ty se o něho tamk moc bojíš, že si radši myslíšěšě, že teda jako dost, abys měla pocit, že se míň bojíš
tipuju to jako nepsycholog na nějaký obranný mechanismus, pud sebezáchovy, minimalizace strersu v rámci zachování sebe

tys vyhodnotila, bez účasti vědomí, že je menší stres myslet si, že dítě nemiluješ, než se o něho bát v situaCI ,KTERÁ NEMŮŽE DOBŘE DOPADNOUT

V TÉTO SITUACI BYCH VOLILA PSYCHOLOGA, PSYCHIATRA, KTERÝ POMŮŽE, PROTOŽE DĚCKO POTŘEBUJE PRÁVĚ TEĎ MAXIMUM PODPORY APOMOCI, SAMO SI NEPOMŮŽE

pardon za caps, občas mi tam omyulem přiskočí sám
ale ono se to i docela hodí