Já jsem chodila při první MD (1986) na jazzgymnastiku a vedla to ženská, který bylo 55 určitě, ohebná, štíhlá. A ze sídliště tam chodila věková všehochuť, nenapadlo mě o tom nějak hlouběji přemýšlet, nicméně jsem si tam v 18 připadala nepatřičně mladá.

Dnešní doba je demokratičtější a svobodnější, což je vysoká hodnota.
Nicméně tu dnešní pestrost považuji spíš za vrcholný konzumizmus až rozežranost.

Já opravdu nejsem schopná pochopit, k čemu je třeba 800 odstínů dlaždiček.