....a není to proto, že jsme prostě jiné strachy fakt neměli? Krom nějakých ryze osobních. Bylo k dispozici bydlení, muselo se pracovat, všichni jsme měli tak nějak stejně, ten řád v té společnosti prostě byl....sice uměle a mocensky nastolený, ale byl.
To je to, co tu píšu...socialismus dávat určitý klid a pokoj...jistoty...a pak tedy zas určité věci bral, to nepochybně...ale to se dětí moc netýkalo. Věděli jsme , že nemáme moc muvit.

A pak ta jedna hrozba prostě vyčnívala...protože - to je právě ten zákone rovnováhy, ten klid byl prostě vyvážený tímhle jedním konkrétním strachem.