Čistě teoreticky (nic takovýho se mi naštěstí neděje), ale zjistila jsem, že vůbec nevím, jak by bylo správný reagovat.

Kdyby vám někdo v práci čas od času poslal oplzlej mail nebo fotku (a v osobním styku by se takto neprojevoval), jak by se měl člověk zachovat?

Opatrnictví by asi velelo "nerozmazávej to, jinak to bude mít blbý důsledky hlavně pro tebe", ale to se přece traduje o všech typech obtěžování (i v rodinách typu "hlavně nic neříkej, jinak by tatínka/strýčka zavřeli a byla by to tvoje vina").

Dokonce i můj dosti osvícený táta mi říkal něco v tom smyslu, že kdyby mě někdo v autobuse osahával a já začala křičet, tak by to bylo špatně, protože ten člověk by to určitě všecko popřel a ta špatná bych byla já.

Ale na druhou stranu mi přijde nehorázný, aby to někomu jen tak procházelo - tohle je přece strašně nepříjemný, vůbec bych nechápala, jak si to ten člověk vůbec může dovolit, a taky by se, kdyby mu to procházelo, se mohl pokusit o leccos - pracovně i nepracovně - co by mohlo být ještě nepříjemnější (viz třeba ten prasáckej doktor Barták, tomu procházely neuvěřitelný věci, protože se ty oběti bály ozvat).

Jak by se člověk teda měl v takový situaci optimálně zachovat? Mlčky to přejít a dělat, jako by nic? (Tam bych se bála, že se to bude stupňovat, a měla bych vztek, že je to někdo schopen si vůbec ke mně dovolit) Jít na to služebním postupem a napráskat ho na osobním oddělení? (Ale tam si neumím vůbec představit ty následky) Rozkecat to po celý práci? Nebo ještě něco jiného?