Nikdy. Ovsem jednou v divadle v Celetne jsem mela nutkani. Predstaveni bylo tak, ale tak blbe, ze jsem tomu nemohla celou dobu uverit a porad jsem doufala, ze je to autorsky zamer a ze za tim urcite musi neco byt, co se projevi ve vyvrcholeni na konci. Nebylo. I kdyz vyron to tedy byl... Na to predstaveni me pozval kluk, co me tehdy balil, listky platil on, tak s ohledem na nej mi take pripadalo neuctive odejit.
Nazev si nepamatuju, ale bylo to o jakesi byvale starnouci pornoherecce, ktera tam vykladala o klystyru pred natacenim, a jinych praktickych zalezitostech provazejicich jeji karieru. Zvukovou kulisu tvorilo triskani do sudu a cichovou neuveritelna kourova clona vypoustena do hlediste. Uaaa! Zustali jsme do konce dva neverici pary. Na zacatku bylo hlediste plne. MOzna to byl jenom nejaky socialni experiment, jinak si to nedokazu vysvetlit.