Vedlejší diskuze o soukromí v dospívání mě inspirovala k tématu lásek z táborů nebo ze sportovních soustředění, když je dospívajícím kolem 15 let. Je to čistě plkací téma a můžete napsat, jak se na to díváte dnes u svých dětí a jak se na to dívali vaši rodiče.
Pokud z tábora nebo sportovního soustředění ap. přijede váš potomek zamilován do někoho, kdo bydlí ve zcela jiném městě, i vzdáleném, budete podporovat jeho právo na "soukromí a lásku" nebo je tohle zcela pod vaším rodičovským dohledem?
Tj. pustíte holku, aby navštívila svého chlapce v jiném městě? Zavezete ji tam? Nebo dovolíte jí přespat, když je to dál?
Věk děcek tak nějak 14, 15 let. Děcka jsou ještě pod zákonem nebo těsně nejsou... máte strach, že by se něco mohlo stát, a proto má holka, kluk smůlu a táborová láska je odsouzena k nezdaru?
Za mé dospívání bylo nemyslitelné, abych se vídala v cizím městě s klukem nebo, abych za ním jela do rodiny. Člověk byl tak nějak pod dohledem a jakmile se rodiče dozvěděli, že bych chtěla jet někam do jiného města, tak následovalo "domácí vězení". Rodičů měli velký strach z toho, že bych mohla přijít do jiného stavu. Paradoxně tohle na to nemělo vliv, se sexem jsem totiž začala mnohem později a tehdy jsem se vedle toho kluka viděla maximálně jako tulící a rozhodně mi stačilo chodit za ručičku, na zmrzku, povídat si a sem tam se teda líbat
U kamarádky zas bylo nemyslitelné, aby jí v tomhle věku rodiče nenahlédli do dopisů. Jakmile jí nějaký přišel, tak si ho mohla přečíst ap., ale rodiče měli přístup do jejího pokoje a věděla, že občas do dopisů nahlédli, aby zkontrolovali, že si nepíšou žádné sprosťárny.