Sedmi, nejsem vůbec hodná. Nemám žádné, nebo jen minimální sociální cítění, zastávám názor, že každý by se měl snažit sám a ne spoléhat na podporu státu a solidarity občanů.
Pije mi krev citové vydírání a apel na solidaritu s těmi chudáčky, kteří nemají co do úst, ale váží metrák a denně kolem nich chodím když jdu (já blbec) z práce a oni se povalují před nonstop hospodou... A i když nepůjdeme tak daleko, tak hodně lidí si za svou situaci může samo a pak jenom čekají na to, že stát dá, stát se postará...
A politická reprezentace je svými kroky, prohlášeními a programem jen utvrzuje v tom, že takhle je to správně. Že se najdou prostředky a způsob, jak z těch bohatých (zlodějú) vymáčknout ještě víc a dát to těm, kdo nemá a ani nemá snahu mít. Někdo si podělá život a ostatní to mají zaplatit. A ne, nemám na mysli situaci, když ženě na md zemře manžel, když někdo vyhoří, onemocní apod. Mám na mysli jiné situace.
Jak psala žubka, progrese sama o sobě nemusí být úplně blbá věc, z ČÁSTI má pravdu i Zetko, ale je třeba brát věci v širších v souvislostech a v našich podmínkách, v našem daňovém systému, v naší reálné kupní síle a především naší mentalitě je to cesta do pekel dlážděna dobrými úmysly.