Kouličko, možná se na to soustředíš víc než je to realita. Také jsem nedávno vyzvedávala dceru když přijela z hor a vůbec jsem nezaregistrovala, kdo čím přijel - je mi to jedno.
U autobusu jsem se bavila s pár rodiči, potkávali jsme se ten týden v kině ve velkém nedaleko ležícím městě... smáli jsme se vesměs, že si užíváme nižší placení při vstupném... Ale nevím, že by kdo byl u moře... to u nás tedy neproběhlo. Je fakt, že někdo by mohl být zasažen i tím, že jiný mohl do kina a on ne...
Ad zakazování kamarádění - nikdy jsem nezakazovala - nechápu, proč?
Pokud se u nás dítě chová slušně, neničí, nekrade, nechodí špinavé tak, že bych se bála, že nám ušpiní "bydlení" (ale třeba by i tohle šlo řešit)... tak je mi naprosto jedno, kdo jsou jeho rodiče. Dcera má velmi bohatou kamarádku a naopak mi občas vadí, že chtějí tu naši brát tam, i tam, a i tam... my na všechno nemáme a není mi milé přijímat od nich "milodary", které nemůžu vrátit. Navíc chceme dceru vychovávat jinak než se jí často zbavovat na různé programy... (ale to je jiná debata). Nicméně holky spolu normálně kamarádí, podporujeme to jak my, tak oni, aby se mohly vídat... jen my tu a tam řekneme, že ta naše nepojede... protože na to nemáme a zadarmo to od nich opravdu nechceme.