Já s tím z části souhlasím, znásilnění je velmi nepříjemný zážitek a člověk se většinou snaží minimalizovat rizika ve vlastním zájmu, aby k tomu nedošlo. Ale když je neminimalizuje (ať už proto, že se nehodlá omezovat anebo proto,ž e to v tu chvíli prostě jinak nejde), pak je to obvykle on sám, kdo si vyčítá, že neudělal to a tamto a nepotřebuje, aby se to ještě řešilo při výsleších tak, že si za to vlastně může sám...... Navíc je otázka, kdy je správně minimalizované riziko? je ok vzít si dlouhou sukni ale krátkou už ne? nebo jsou nejbezpečnější kalhoty? je ok jít večer po městě s doprovodem kamarádky anebo jen v doprovodu prověřeného chlapa, ideálně z rodiny? Skoro vždy se dá najít něco, co mohla daná osoba pro minimalizaci rizika udělat lépe.....
A pak je tu to co zmínila Alraune, hodně znásilnění se děje jako čin blízkého člověka. jak minimalizovat rizika tam? To už by člověk nesměl věřit nikomu....

myslím si,ž e nikdo nenabádá vykašlats e na prevenci. Jde ale o to, aby společnost pořád neheldala nějaké "ona si o to koeldovala". Nikdo si o nic nekoleduje a pokud to endokážeme pochopit, nejsme lepší než islámské země, dke nutí ženus e zahalovat, zůstávat doma a ven chodit jen s doprovodem mužského příbuzného, protože už pohled na ženské vlasy má způsobovat to,ž e se chlap neudrží. De facto je to dokonalá prevence znásilnění cizí osobou....