Krom věcí, které jsem tu už spoustukrát psala, co pomáhá mně...jsem jako geniální objev pro sebe minulý týden udělala jednu zásadní věc, vlastně dvě...

Přijala a dovolila jsem sobě a druhým určité věci.
Vždycky jsem na sebe byla hrozně přísná, navíc jsem typ, na který poměrně dlouho spoléhala rodina atd...žila jsem takhle s napjatým režimem celé roky. Spoléhalo se na to, že věci zkoriguju, zorganizuju, některé i vyřídím...bohužel koukám, že to zdědila jedna z mých dcer...možná i to mě probralo.
Cítila jsem se přetížená, šrotoval mi mozek, plánovala jsem a cítila jsem, že strašně moc věcí visí na mně.

Ale - ono to bylo mnou. Já jsem si to tak nastavila...já jsem to takhle přijala jako fakt.

A tak si teď dovoluju a přijímám něco jiného...a dovoluji si být i nespolehlivá, dovoluji si dělat chyby, protože jsem člověk, dovoluji si mít pro sebe volný čas, dovoluju lidem, co mě třeba štvou, aby se chovali podle sebe...bylo by to asi na delší psaní, ale - už během prvního dnes jsem si uvědomila, jak ze mne napětí opadá, ramena klesaly samy dolů a začala jsem si pozpěvovat a usmívat se....takže pokračuju. Zjiš´tuju, že jedno navazuje na druhé...a začínám dělat věci, co mě baví...a mám na ně i čas. Druzí se ujali nějak samovolně svých povinností....ani si nevšimli.
Jsou to malé zázraky...