Když jsem ležela na rizikáči, tak jsem nemohla spát a jednou v noci, kdo ví proč, se tam zjevila nějaká slitovná paní doktorka, která mi dala prášek na spaní s ujištěním, že vzhledem k tomu, co mi je a co mi už dali, se riziko nezvyšuje. Asi ve dvě ráno nebo tak, vytuhla jsem okamžitě, ale jen do pěti, v pět: "Prosím vás, nezdržujete, jděte na ošetřovnu!" "Co? Kam? A proč a který je den?" "Vy se neorientujete?!" "Ne...vlastně už jo, to ten prášek na spaní, už jdu, moment, jen si posbírám hadičky (měla jsem nefrostomii) a jiné lahůdky." "Co, jaký prášek, vy si tu NĚCO BERETE????" "Ne, to mi dala paní doktorka." "Nikdo Vám nic nedal!" "Tak nevím.." "To snad není pravda, běžte rychle na ošetřovnu, nahlásím to doktorovi!" Na ošetřovně: "No jó, vona to sem blbě zapsala, tak jste mi to snad takymohla říct, né?"