Anett, já si prostě myslím, že nějaké pevné návštěvní hodiny nejsou zrovna to, co by problém řešilo. Mě by se třeba líbilo, kdyby byly běžné alespoň látkové zástěny kolem postelí, umožňovalo by to soukromí například i při kontrole operačních ran/šití v porodnicích etc. Řešilo by to i ty návštěvy, kdyby byla zalezlá za zástěnou a hovor nebyl nijak hlasitý, rušilo by to minimum lidí.
prostě podle mého by se mělo v nemocnicích obecně řešit, jak dopřát lidem více soukromí obecně. A myslím si, že fůra toho, co vyrušuje pacienty z klidu a třeba příliš brzy ze spánku je zbytečná a dál se to provádí jen proto, že jsou na to všichni zvyklí a je to taková nemocniční praxe.

Edit.: Podle mého je prostě psychologický vliv návštěv hodně velký, někomu stačí hodina, někdo potřebuje víc. U mě se v den laparoskopické operace odpoledne vystřídaly tři návštěvy, byly tam skoro celé odpoeldne a mě to hrozně pomohlo, mohla jsem jen ležet, tlačil mě ten nafouklý plyn, nebyla jsem schopná spát ale ani se soustředit na čtení a návštěvy mě prostě přiváděly na jiné myšlenky. Jsem fakt ráda, že sjem měla empatické spolupacientky, kterým ty návštěvy nevadily....