Jenže něco jiného je personál, který je tam od toho, pacienti, kteří jsou na jedný lodi a pak cizorodí civilové.
U nás v roce 2005 byly nadstandardy dvoulůžkové, což je paradox. Měla jsem kliku, že druhým pasažerem byla moje spolužačka z gymplu, která ho díky svým konexím získala a chtěla mě tam(aby neležela s někým cizím). Všechny její (i mé) návštěvy byly v řádech desítek minut a šlo o lidi, které jsem znala a se kterými jsem si většinou tykala. A stejně mě ty její půlhodinky dost vysilovaly.
Já to na ploše, co popisuje Kambala, pokládám za naprosté ignoranství a vyletěla bych z kůže. A to jsem žena z lidu a moc vyskakovat si nemohu. Jenže slušnost by měla být zadarmo.
Pak znám špitál ještě z té neveselé stránky, tam to návštěvám jaksi víc dochází nebo nepotřebují doprovázet, tam byl klid..