Jak to ty individuálně vnímáš, je tvoje věc, do toho ti nikdo nemůže mluvit. Nejsi soudce... dokonce i jako soudce to můžeš vnímat soukromě jak chceš, ale postupovat musíš podle zákona... minimálně v ideálním případě.

A k těm dvěma modelovým případům... ono kolikrát může být mnohem horší, když je to někdo známej, někdo, koho vidíš jako člověka. Je to stejný rozdíl, jako když tě napadne cizí člověk ba ulici, nebo tvůj nejlepší kamarád. Cizí je cizí, od blízkého je to zrada.

A doufám, že oceňuješ, že ti to fakt didakticky vysvětluju :)