snažila bych se minimalizovat ztráty všech (jinak se vším souhlasím co tady holky píšou) tj. mamince bych to řekla dopředu, aby věděla s čím může a s čím nemůže počítat, proč to děláš (já bych event. zvolila i písemnou formu, aby mi to jednou neomlacovala o hlavu, napsala bych, manžel dělá to a to, proto se chci a budu rozvádět, nemohu ti pak už finančně vypomáhat, počítej s tím.. ) at to ví předem a nedostane se tím do dalších finančních potíží zvyklá na to, že ty vypomůžeš (ostatně fin. pomoc bych na tvém místě utla velmi záhy a šetřila si pro sebe na výdaje, které budeš mít). S manželem máš asi jasno, nepřijde mi, že bys nebyla rozhodnutá.
Ohledně maminky, je to těžké, ale s pomocí přestaň, máš děti a nezdá se mi, že by se tvoje máma chovala zcela zodpovědně k tobě, ale má možná jiný úhel pohledu, nezažila cholerického manžela, ale zná fin. tíseň, ona to třeba myslí jako dobrou radu. Nicméně zařiď se podle sebe. Konec konců tobě nepomáhala a je tu ještě sestra. Jak tu někdo psal, nejlepší by bylo domluvit se všechny ženské dohromady, ale ono to tam asi moc nefunguje, že ? Nebo proč jí nevypomáhá sestra ? Nebo možná vypomáhá, ale mamka to nechce říct.. jo ještě bych mamince pomohl s financemi, aby vycházela, pokud bude chtít a schopná to dodržovat. Možná by bylo dobré si na to sednout, protože podle všeho asi vyráží někdy klín klínem a to bude průšvih až nebude mít ten přivýdělek.