Vaiteo,
díky za inspiraci.
Zrovna minulý týden mi matka říkala, že přepíše byt na syna, hned jak mu bude osmnáct.
Tak to pojmeme ve velkým stylu. Včetně těch fanfár z Libuše. Objednáme si termín u notáře, připravíme aparaturu a pak jí za zvuků profláklé klasiky sdělíme, že žádnej byt nikdo nechce, ale přejeme si jen její pevné zdraví do sta let.