hroudo, no právě, normální zvířátka neubližují schválně...proto jsem psala o shovívavosti k těm lidem, co jsou ještě spíš zvířátka než lidi...tak určitě jsou takové případy, kdy je to jasně vidět a tam i máme jasno, jsme schopni uvidět, že ten člověk ubližuje silnou "nevědomostí", než ze zlého úmyslu.
Prostě většina lidí dělá to a tak, jak umí nejlíp...a vlastně víc neumí a nemůže.
Můžeme to pochopit, nebo se na ně můžeme strašně zlobit (blbý to je, pokud ůdítě" předstihne ve vnitřním vývoji svého rodiče...a furt nechápe, jak to, že rodiče nechápou nebo se tak divně chovají, když jsou starší a měli by být moudřejší. Ale to koukáme jen na ten vnější kabátek, musíme se podívat dovnitř, pokud teda chceme pochopit.

A ty úmysly - ony se právě (zas tedy podle mne, nikomu tuhle filozofii nevnucuju) ) hodnotí pak ty úmysly víc, než ty činy...protože někteří lidi opravdu neubližují ze zlého úmyslu, nedokážou ale (zatím) víc

A taky se říká, že po ovoci poznáme člověka...