Psychika - on, už docela špatně, ale je nadšený, když jdeme ven nebo je nějaká akce - cestou od doktora ho vezmu k holiči nebo někam do obchodu nebo do kina, protože jinak je pořád doma.
Já ... já už nemůžu, doma máme ještě jednu zdravotní komplikaci, která je psychicky náročná, jedu domů z práce, zastavím o ulici dřív, řeknu si, že už dál nejedu, jedu pryč, končím ... a pak se seberu, nasadím úsměv, dojedu domů rozdávám energii, sílu, humor.
Obdivuju lidi s těžce nemocnými dětmi. Jemu vlastně "nic" není. Někdy mám chuť křičet "Můj kluk je nemocný a já nevím co mám dělat!!!", ale nekřičím