Bavilo mě to na rodičáku, péče o děti mě vcelku naplňuje. Taky se dá jezdit na výlety, stýkat se s kamarádkami s dětmi a tak.
Horší to je, jak děti vlezou do ústavů...
Dcera teď ve 3. třídě už je schopná dojíždět autobusem ( bydlíme na vesnici s velmi dobrou polohou a spojením co půl hodiny směr krajské město a městečko, kam chodí do školy). Už si dojede na nauku i jinam. Někdy chodím od 6 do práce a je to dobrý. Odpoledne chci být zatím doma. Jak dcera poroste, tak očekávám, že člověk bude mít stále větší možnost uplatnění a docela mě to naplňuje optimismem.
Domácí práce jsou příšerně stereotypní. Ještě tak práce s prádlem, ale vytírání, smejčení, vaření mě nebaví ukrutně.