Len, my tedy doma jíme společně, pokud jsme všichni doma, ale zaujalo mě, co píšeš o tom společném jídle...já mám z našeho dítěte taky trochu pocit, že mu vadí to společné stolování, že to prostě nesnáší, jak si u toho třeba povídáme a koukat na ostatní, jak jedí, nevím...už mě to napadlo dřív, protože ten náš je opravdu dost nejedlík a největší problém s jídlem je obvykle v době, kdy jíme společně...pokud si vezme něco ke svačině a sám si s tím někam sedne (třeba klidně k tomu stolu, ale sám), tak prostě jí líp...a nebo nejlíp jí prostě někde venku za pochodu, když mu něco strčím do ruky, nebo nejlíp rovnou do pusy...ale jakmile má sedět s námi pohromadě u jídla, tak je to děs a dělá všechno proto, aby mohl co nejdřív odejít (i když předtím tvrdil, že hlad má...)...pamatuju se, že kdysi jsem měla v jedné práci kolegyni, která nesnášela chodit s ostatními na oběd, chodila vždycky sama a nechtěla ani sedět s nikým cizím u stolu, vždycky hledala stůl, kde bude jenom sama... Tak možná to tak někteří lidé prostě mají...