jsem asociál, nemám ráda lidi a na md jsem si nejvíc užívala, že téměř nemusím jednat s jinými lidmi než v tom svém mikrosvětě
rozvoji své osobnosti jsem se nijak nevěnovala, fascinovaně jsem obdivovala toho nového človíčka, hlavně u té první, to byla (a dodnes je) pro mne bytost z jiné galaxie, je úplně jiná než já, možnost nahlížet do jejího světa je pro mě velkým kusem poznání... u dalších už to pak bylo jiné, syn je mi založením mnohem bližší, je celý po mém otci, ale i tak náhled do jeho myšlení byl pro mne novinkou a nejmenší je zase úplně jiná a i její myšlení mě nepřestává fascinovat, takže své tři md považuju za něco jako cestu do hlubin duší a světů svých dětí... v cv by to asi neuspělo, mně to dalo fakt hodně moc... škoda, že to nemám možnost nijak jinak využít, než pro svou potěchu