Tak to máš špatný pocit.
Píšu o konkrétních lidech. Třeba o tátovi, který měl Alzheimera, a i v té poslední fázi nemoci mu jeho doktor předepisoval léky na srdce, tlak, prostatu atd. Užíval přes 10 různých léků 3x denně.
Nebo o babičce, která měla rozsáhlou mozkovou mrtvici a v nemocnici ji ještě několik dní udržovali při životě na přístrojích, ale na rovinu nám řekli, že šance na přežití není.
Děda směl zemřít doma, ale stálo to hodně úsilí - měl právě tu rakovinu, která už se léčit nedala, ale z nemocnice ho pustit nechtěli.
Mimochodem u táty to bylo leckdy až tragikomické - třeba když ho pořád zvali na oční kvůli brýlím a táta nechápal, co po něm chtějí, tak mu předepisovali pořád silnější brýle. Až se moje hodná a poslušná máma vzbouřila, že táta brýle nepotřebuje, protože už číst neumí, a odmítla tam s ním jezdit.
Tak přesně tohle jsem měla na mysli.