Samozřejmě že stigmatizaci a samozřejmě, že se na ně ukazuje prstem. Celý systém hodnocení vědy na ně ukazuje prstem jako na neúspěšné, protože získání grantů je kritériem úspěchu. Velmi zavádějícím kritériem - v situaci, kdy zdaleka nejsou peníze na všechny skvělé projekty a vybírá se idiosynkraticky. Pokud jde o stres, je to další přídavek stresu, k tomu všemu již existujícímu - stačí si přečíst něco o slow-science.
Mezi akademický prekariát často patří naopak ti kteří stojí za mnoho, protože jim jde o podstatu oboru a ne o okázalou manifestaci ambicí a rychlé kariéry, pro něž jsou ochotni nechat etiku hodně daleko za sebou. Takže berou po dokončení grantu znovu svých 25 tisíc hrubého, zatímco někteří bezskrupulózní gauneři sbírají granty jeden za druhým, zajišťují si je falešnými publikacemi a sviští svou falešnou kariérou. Citlivost vůči tomuto u nás roste, ale pomalu...
K věci - podle mě se AVČR vyrovnala s etickými průšvihy lépe než UK. Tj. jevila mnohem větší snahu vyšetřovat a ne zametat pod koberec. Ale pravda, nevím přesně, co z toho bylo za Drahoše. Ale Bezouškův případ byl za něj, určitě...