Sedmi,
tak já jsem celou dobu i s miminem pracovala a živila rodinu. Jeho otec buď vydělával legračně málo nebo byl na podpoře. To, že jsem mohla jednou za rok na dva nebo tři týdny vypadnout a jet s kamarády někam po Evropě byla prostě moje dovolená, na kterou jsem se těšila a nebyl jediný důvod, proč se toho vzdávat nebo místo toho jet k moři s dítětem, který tam jezdilo s babičkou. Někdy i s dědečkem a jednou tam s ním byl i jeho táta. Já s ním byla u moře jednou a dovolená to prostě nebyla. I když ani ne tak kvůli dítěti jako spíš kvůli tomu, že jsem s sebou brala matku a ta neustále dělala scénky a potíže.
Od chvíle, co chodí do školy, už nemám problém ho vzít kdykoli kamkoli, ale taky nejezdím všude s ním. Na některé akce/výlety jezdím sama nebo s manželem, na některé jezdíme všichni, na některé jen já se synem a někam jezdí sám manžel. Všichni jsou spokojený a nikdo s tím nemá sebemenší problém.