Já si pod tím asi představuji něco jiného než většina, představuji si, že mi někdo dává inspiraci, díky které se v něčem dokážu zlepšit. Třeba můj šéf v práci je své práci velmi oddaný a zajímá se i o širší dění mimo ni, takže prodiskutovat s ním nové dění v oboru je pro mě inspirující a dává mi to chuť na další zlepšování a třeba k jinému pohledu na věci a alternativnímu způsobu řešení. Přitom je ale moje práce velmi samostatná a i lokálně pracuji jinde než vedení, takže to s nějakým věšením se na někoho nemá nic společného.

U té minulé zmiňované diskuze jsem pochopila, že se zakladatelka obává toho, aby si nenotovala s někým, kdo je také v depresi, čímž by se její problémy spíše prohloubily než vyřešily. Nevím samozřejmě, jestli by tomu tak skutečně bylo, ale v zásadě jsem schopna její obavu pochopit a rozhodně bych ji za to neodsuzovala.