Ruth, ano, je to o tom podání problémů . Já jsem svoje problémy vždycky celkem bagatelizovala, snažila se je řešit sama, kvůli své povaze jsem se za ně někdy i styděla, prostě jsem určité věci, které se mi děly, barala jak svoji vlastní slabost a neřekla bych je nikomu. Kdežto třeba ta kamarádka dokázala udělat drama i z toho ulomeného podpatku ... Ono se to celkem dobře poslouchalo, jaký má dramatický a pestrý život, ale přitom to byla snůška blbostí, jenom poutavě podaná. Co by mně vystačilo na 3 minuty, ona měla na celý večer...