Royo, hm, já to neberu jako nějakou falešnou masku, ale jako věc profesionality (to v práci) a ohleduplnosti.
Když potkám známého, on chce třeba mít hezký den a přátelsky si popovídat, tak proč bych mu měla předvádět své naštvání nebo svůj smutek. Proč by se on měl zabývat tím, že mně někdo šlápl na kuří oko nebo že mně někdo umřel.
Já ani necítím takovou potřebu sdílení. To pro mě patří max. mezi nejbližší.