Kudlo, obléci se dalo, pokud si uměla šít a komouši Ti přiklepli časopis Burda v německé verzi(jeden čas byla očesá verze v ruštině, byla tam toho půlka i to procházelo čistkou, vím, že jsem nechápala co kumu vadí na oblečení), chodila jsi oblékaná jako jinde..... a módně. Látek bylo dost. A pokud se někdo učil šít, tak byla partiovka a tam toho bylo taky hodně. A když se to zkazilo vyšlo to na pár korun.
Takže svetry se nesměli plést podle praktické ženy, ale podle Dorky ze Slovenska a byla to taky paráda, dodneška tahám svetr co jsem si pletla na střední z angorské vlny a odpovídám na dotaz kde jsem ho koupila..... neupletu ho nikomu, moje

Moje mamka ho měla cca od roku 1981, všechna čísla, střeženo, hlídáno. Srovnáno.(oni se tam objevovali věci na vyšívání a já ji to brala, abych měla podle čeho dělat)

Ono podle praktické ženy se i špatně šilo, říkala mamka, že to nevycházelo. Jakmile začala chodit Burda byla nadšená. Čekala na něj snad 8let říkala.

Měla zažádáno i o časopis Anna(ruční práce, vyšívání, háčkovaní, pletení). Toho se dočkala až po revoluci. Strašně jí to tenkrát štvalo. Navíc kdo to měl, nepůjčil.....to se střežilo jako rodinné zlato.