Dokázala jsem několik let, ano, kvůli zachování klidu v rodině s malými dětmi. Když jsem potom řekla dost- které trvalo asi půl roku, dělal mi peklo doma, na ulici, před lidmi, před přáteli, když jsem řekla rozvod - šel se tzv. sebevraždit.... Vyžadoval x hodinové rozebírání problému, chtěl slyšet proč, chtěl to změnit, ale už jsem nemohla - nemohla jsem si ho vážit, odepsala jsem náš vztah a neměla jsem ani zájem na tom odhalovat mu nějak své pocity, obávala jsem se, že by je mohl někdy zneužít. Pak jsem zas na chvíli povolila, měla jsem pocity viny že on trpí, nyní spolu opět už intimně nežijeme asi 8 měsíců. Po aktu jsem si dost často připadala jako znásilněná, a to i když nijak moc netlačil, a udělala jsem "matraci" dobrovolně, aby byl klid. Vybavuji si ale i několik situací, kdy mě donutil řevem a obviňováním, křičel na mě něco o manželské povinnosti zpoza dveří koupelny, kde jsem byla zamčená a brečela. Je to hnus. Nikdy na mě nevystartoval fyzicky, ale po "utažení šroubů" (jak on říká )v sexu, začal on utahovat šrouby finančně - tedy- zaplatí co uzná za vhodné sám - v naprosto nedostatečné výši, a ne to, co je potřeba. Nemluvím o výdaje pro mě, ale pro děti, samozřejmě, sama je finačně neutáhnu. Sháním tedy prachy kde se dá a rozvod je za rohem. Z toho mám samozřejmě taky strach, už si umím představit jak se může chovat a bojím se že si i dost věcí představit neumím.