Bublinko, chápu tě, já to měla zase spíš naopak...mně to tedy bylo od začátku v podstatě jedno, jestli to bude holka nebo kluk, nějak jsem to moc neřešila, ale je fakt, že když jsme se na ultrazvuku ve 20.týdnu dozvěděli, že to bude kluk, tak jsem měla velkou radost (a vlastně jsem i tak nějak od začátku měla silný pocit, že to bude kluk) - manžel se radoval už méně, strašně si přál holčičku, takže u nás musel kluka chvíli rozdýchávat on, fakt ho to tenkrát trochu vzalo a mě to hrozně mrzelo, že to tak bere...ale brzy se s tím srovnal a teď ho má hrozně rád...z mého pohledu jsou kluci moc fajn, přijde mi to s nimi takové jednodušší, co tak vidím u kamarádek, co mají holčičky...i když je to možná i tím, že já nejsem zrovna typ, co by se vyžíval v šatičkách, sponečkách, panenkách....jsou mi bližší ta autíčka, vláčky a prostě tak nějak celkově ten klučičí svět, než ten holčičí....přijde mi takový méně komplikovaný...