Vím, on je to šok i pro dospělého.
Náš tchán měl 8 let rakovinu, do loňska pořád docela dobrý. Nakonec ho teda asi zabil infarkt ( nevím výsledek pitvy).
Je dobré s dětmi mluvit ve smyslu, že všichni jsme smrtelní a jednou se rozloučíme se všemi blízkými. I my sami jednou odejdeme, protože takové už je zde bytí - má svůj začátek i konec. Akorát nikdo z nás neví, komu kolik bylo zde vyměřeno.
Maminka je doma nebo někde v nemocnici?