Ráchel,

to s tím nekonfrontačním založením tématu s Tebou vřele souhlasím, ale stran toho druhýho, není trochu zbytečný ze sebe dělat takhle dopředu mučedníky?

Mně se vždycky líbilo, když je někdo věřící v tý víře tak pevnej, že se nenechá zviklat ani rozhodit, ani když ta druhá strana není úplně korektní (což samozřejmě padá na její hlavu). Myslím na ty kněze zavíraný za totáče a na řadu svědectví jejich spoluvězňů, že jim, ač sami třeba nevěřili, imponovala jejich vyrovnanost a statečnost, přičemž na ně byl vykonáván nátlak o mnoho řádů vyšší, než nějaký nezávazný debaty.