Peppo, stres v práci je náročný, u nás ještě musíme práci stihnout do dvou limitů (poledne a čtvrtá odpoledne) a pokud nestihneš, neodjede zboží, což by byl vcelku průšvih, i když samozřejmě nejde o život. Půl dne se nic neděje, to v klidu vyřizuju reklamace, zadáváme slevy, atd. a pak se začnou valit objednávky, drnčet telefon, chodit lidi a maily a všechno se musí najednou dořešit do toho časového limitu. Tohle se teda stává tak jednou týdně, ostatní dny jsou průměrné a stres nárazový.

Jinak v tu chvíli, kdy se blíží hodina "H", je nutné vybrat si, co je důležité udělat hned a co nechat na později, bez toho by se člověk zbláznil a stejně to nestihnul. Takže co můžu, odkládám, dávám si tam poznámky, ale zpracovávám to až druhý den nebo ten samý den později, pokud to spěchá.

Stres mě taky válcuje, já jsem pak nervózní; když vidím kolegyni, ta se zase v tu chvíli hystericky všemu směje, dobře se doplňujeme

Byla jsem dřív takový aktivní rozlítaný člověk a hned po práci jsem si vždycky domlouvala nějaký sraz nebo akci na přesný čas a zjistila jsem, že to je to, co mě nejvíc stresuje - že ten sraz kvůli práci nestihnu a někdo tam na mě bude čekat (např. dcera). Takže jsem si to přestala domlouvat a když jsem v pracovním stresu, uklidním se tím, že si řeknu, že kdyžtak v práci zůstanu dýl, takže "klíííííd". Dýl zůstanu opravdu výjimečně, stihnu to skoro vždycky, ale ten největší stres mi to odbouralo, zajímavé.

Abych to shrnula: Měla by sis uvědomit, z čeho konkrétně ten stres máš. Pokud na tu práci stačíš (což předpokládám), tak ten stres podle mě není z práce, ale např. z toho, že doma nestíháš v tu stresovou dobu fungovat na 100%. Takže bych přeorganizovala práce doma + nic bych si na tu dobu nedomlouvala (akce, srazy, atd.) Homeoffice je asi super, ale já si to moc představit neumím - člověk pak lítá kolem rodiny i kolem práce a stres se tím akorát zvyšuje - já osobně bych dala přednost většinu práce udělat v kanceláři...