Kudlo, to je alibismus, dotknes se ho uz tim, ze se s nim rozejdes, tak proc v sobe nemit aspon tolik slusnosti, abys mu rekla, co je tvuj duvod? Rozchod by mel mit nejakou formu, utikat jak malej Jarda, aby ses vyhla neprijemnemu pocitu, je trapne. Nemusis mu delat psychoterapeuta, ale pokud jsi toho cloveka mela nekdy rada, myslim, ze je prirozene mu pomoci, aby se s tim pak mohl vyrovnat. Nemyslim, ze je vhodne s nekym zustavat ze soucitu, ale trocha lidskosti neskodi. Prepokladam samozrejme, ze jde o partnera nezavadneho, nasilnikovi bych nic nevysvetlovala /kdyz pominu, ze bych si s nim vubec nezacala/.