Monty, no já zas vidím ten výstup, že na malou schopnost školy přiměřeně rozvíjet žáky různých úrovní doplácejí jak ti slabší tak ti lepší, než průměr. Slabší bývají od počátku demotivováni (neúspěchem) stejně jako nadanější (nezajímavostí školní výuky pro ně - častý úkaz na prvním stupni).

Silnější povahy to pak nějak dorovnají později buď v prostředí škol (druhý stupeň, SŠ, případně až na VŠ, kam se prokoušou navzdory sotva maturitě...) a/nebo v profesním životě, kde se "najdou" bez ohledu na vývoj formálního vzdělávání.

Normální a slabší povahy mají již navždy zbytečný pocit, že jsou "na matiku blbé", škola byl ztracený čas, apod...