Udělala bych radost starému otci, i když u příležitosti vlastních kulatin (a né jeho kulatin). Racionální stránce své povahy bych šperk předkládala jako investici, romantické jako to "vnoučatům - hele, to mám od vašeho pradědečka." A ještě bych se pokusila vybrat šperk, který, i když na ně moc nejsem, by se dal využít při slavnostních příležitostech k šatům mého stylu (aby se to apriori netlouklo a tedy fakt neležel jen a pouze v té krabičce až do "hele" nebo prodeje v nouzi).