já zřejmě nejaké poruchy mám - jako dítě jsem nebyla s to psát čitelně a udržet velikost a sklon písma; ještě na gymplu, možná v únavě dosud, si musím vědomě připomínat například, na jakou stranu se píše malé tiskací B a D nebo rozdíl mezi malým psacím Y a J; občas se mi podařilo ještě na gymplu ve stresu při těžkém testu (chodila jsem do matematické třídy s matikářem -šílencem) např. napsat obráceně pětku nebo dvojk; šíleně jsem bojovala s azbukou; nebyla jsem s to psát a myslet zároveň - myšlenky letěly a písmo se dostávalo málem do tvaru pouhé vlnovky , vršila jsem chyby; nebyla jsem dlouho s to koordinovat ani hlasité čtení s vnímáním textu zrakem - prostě jsem četla očima o dva řádky dál , než kde byla hub; dosud se mi lépe píšou texty, kdy musím pomalu a ztuha promýšlet, co chci napsat - jakmile dostanu nápad nebo chytnu slinu, je to překlepový a pravopisný masakr - ale je pravda, že to umím opravit, ale trvá mi to - pravida umím, matka byla češtinářka a nedala pokoje - ale opravdu, není to automat. Tady obvykle píšu mimo formu a líná s tím něco dělat.