Syn ve 2 letech utekl z obchodu (podlezl regal a nebyla jsem ho schopna dost rychle následovat) a než jsem ho chytila, nastoupil do tramvaje. Naštěstí jeho o 2 roky starší sestra byla rychlejší, než já a z té tramvaje ho za kapucu vyvlekla (stalo se v Praze na I.P.Pavlova). Strašně jsem mu vyhubovala, přikurtovala ho do kočáru, on se tvářil jak deprivant a kousal se sám do kolene, jeden by ho ještě politoval.

Vůbec jeho útěků bylo víc, mezi 2. a 3. rokem mi tím dával dost zabrat.

Jednou v tomhle období se mi schoval pod oblečení v obchodě. Hledala jsem ho jak šílená a přiznám se, že když jsem ho našla, taky jsem mu nařezala. Měla jsem o něj šílenej strach.

Dcera s kámoškou taky připravovaly nějaké čarodějné lektvary s vlastní močí

Ale holka asi nejvíc zabodovala, když byla sama doma, tak 8 jí bylo, a rozhodla se dělat palačinky. Den před tím jsme jí kázali o nebezpečí používání plynu atd. Navíc jí došly vejce, tak pálila na pánvi mouku s mlékem a strašně zasmradila byt. Chlap přišěl domů první, nařezal jí, ne snad, že bychom očekávali nějaký výchovný efekt, ale čistě ze strachu o ní a čirého zoufalství.