Všechny naše děti se ostříhaly...hlavně ty parádivé si chtěly udělat lepší netradiční sestřih. Každé tedy jen jednou.
Pamatuju si průšvihy dětí, když už byly větší, třeba náš synek vodnář - "vynálezce"
pořád něco vyráběl, u toho vždycky zničil poměrně dost hodnotných věcí. Například hrozně chtěl snowboard a protože jsme mu ho odmítli koupit, vyrobil se ho stlučením dvou svých zánovních lyží, které uříznul a přibil k nim hřebíkama svoje nové botasky.
Nejhorší věci děcka vyváděla kolem 15.-16. roku, a to fakt že to k zasmání nebylo
...naštěstí se z toho nějak poučila a neopakovala...ale to fakt nebylo na mávnutí rukou.
Vzpomínám si, když si pro staršího syna přišli nějací chlapi v civilu, vešli do domu, když se vrátili, vedli kluka, nasedli do auta a odjeli. Doma jsem nebyla, manžel stál s otevřenou pusou venku se zahradní hadicí a nevzmohl se vůbec na nic. Než zareagoval, byli pryč bez slůvka vysvětlení...jak ve špatném filmu.
Synův telefon vypnutý, několik hodin jsme nic nevěděli.
Já jsem propadla naprosté panice, že se zapletl s nějakou partou s něčím strašným a že ho odvezli neznámo kam.
Všechno se vysvětlilo, syn se vrátil v pořádku domů, ale byly to jedny z mých nejhorších životních okamžiků.