"Samostatnou kapitolou u týraných dětí jsou týrající rodiče. Je možné je obecně rozdělit do dvou kategorií.

Do první kategorie patří psychopatické osobnosti s rysy asociálnosti, agresivity, impulzivity a nezdrženlivosti, což je řadí mezi závislé, nejčastěji na alkoholu, drogách nebo hráčské vášni. Jedná se navíc o osoby, které vzhledem k jejich charakteru řadíme i mezi osoby s nerozvinutými vyššími city. Psychopatie je v tomto případě jakýsi vrozený a nevratný rys, „hrb na duši", kde náprava je jen iluzorní a většinou nemožná. Záchrana dítěte je tady v odebrání a umístění do náhradní péče, nejlépe rodinné! Jedině tak je možné je zachránit.

Do druhé kategorie patří nevyzrálé osobnosti, tedy rodiče, kteří obecně patří mezi takzvaně „ spořádané". Jedná se o osoby, které nemají zakotvenou vnitřní rovnováhu, nepřinesly si z dětství a rodiny pevné a přiměřené zásady výchovy, navíc bývají pracovně přetížené a vystresované. Projevuje se to u nich nedostatkem schopností vcítit se, a situaci tak řeší jednoduše surovými tresty, kterými chtějí zvládnout rychle výchovné či vzdělávací problémy. Tady ovšem je obvykle dobrý citový vztah a je zde možné s takovými rodiči pracovat a vést je ke změně výchovných postojů.
Často se ukazuje, že tito rodiče byli sami v dětství týráni a mají pocit, že to k výchově patří a že takové rodičovské chování je přiměřené.
Zdroj: http://www.sancedetem.cz/srv/www/content/pub/cs/clanky/tyrane-dite-a-stockholmsky-syndrom-202.html