Libiku, to je těžký. Ne vždy jsi pohotová. Někdy to slyšíš, když už to jako slyšet nemáš. Ale jsou to fakt spíš ojedinělí rodiče. A dodávám, že nemám ráda nekritickou chválu ani u malých dětí. Jen občas mi to přijde až za hranicí obyčejné slušnosti. Někdy jde jen o tu chvilku nad papírem, kdy chce dítě něco vysvětlit a sdělit - teda spíš sdílet. A úplně klidně se potom rozhodne, že dílo nechá ve třídě. Vlastně to samé kdysi říkala profesorka na VV, že na kroužku s dětmi dělala práci, která zabrala třeba několik měsíců. Děti na ně byly právem hrdé. A vždycky se našel někdo, kdo tu třeba 3 měsíční práci narval rovnou do odpaďáku.