U nás v deseti začalo něco podobného, ale nebylo to až tak vysilující. Ve 13-ti letech najela tak šílená puberta, že jsme museli s dcerkou k psycholožce, následně i ke školnímu psychologovi (tam bylo jen jedno sezení). Oba dohromady nám hodně s dcerkou pomohli - více asi psycholožka, kam docházíme stále. Doma je klidněji, dcera už téměř neštěká, zlepšila se výrazně ve škole...
Měli jsme nedáno návštěvu - moje kamarádka z mládí a má čerstvě devítiletou dceru. Po víkendu už jsme měli její devítileté docela dost. Na svou mámu neumí snad promluvit jinak než skoro opovrživě, na vše štěká, mluví s ní jako s blbcem... to mi přijde strašně brzy. Ne že by naše 9,5 letá také nezkoušela, ale rozhodně to není až takhle...