Už jste mi tu málem vsugerovaly, jak se.u na děti a ponechávám je vlastnímu osudu. Takže pro upřesnění:
Nejstarší dceru (17 let) ráno vodil manžel, měl jen odpolední směnu. Odpoledne jsem vyzvedávala já, pracovala jsem 6-14 hod, cesta 30 min.
Mladší holky (8 a 6 let): Do práce chodím od října, do té doby jsem vodila i vyzvedávala já. Co jsem v práci, je to takto: Ráno holkám pomůžu s oblékáním, dohlédnu na hygienu a připomenu, jaké boty, bundy, čepice a pod. si mají obléci při odchodu. Nejstarší dcera s nimi posnídá. Odcházejí společně, nejstarší se někdy zdrží s vypravováním, takže ji občas odevzdává ve školce prostřední, ale ke dveřím školky jdou všechny 3 (nejstarší jede o 8 min. dřív než prostřední, takže opravdu nikde nebloudí opuštěné předškolní dítě). Ze školky ještě před měsícem vyzvedávala nejstarší, ve dnech, kdy má delší vyučování, vyzvedávala dospělá dcera kamarádky. Ta před 3 týdny porodila, takže ten jeden den v týdnu (výjimečně 2 dny) ji vyzvedne prostřední. Ten den, co nejstarší nestíhá občas, přijíždí 10 min. po zavíračce školky, takže holky často potká ještě cestou domů. Den, kdy má delší výuku pravidelně, přijíždí 45 min. po zavíračce školky. Mezi tím se holky došourají domů a buď jdou ven, kde je tlupa ostatních dětí, nebo se usadí u televize. Z tohoto měsíce, co nemám vyzvedávání, jsem byla týden na paragrafu a týden byly holky u babičky, takže hrůza, děs, už šly 3x samotné domů.