Já mám z MArie Kondo pocit, že je citově plochá nebo má nějakou formu autismu nebo nějakou psychickou poruchu. To už není minimalismus.
Nesnáším zakramařené pokoje, ale k určitým předmětům mám cit. KDybych se měla řídit úklidem dle MArie, tak bych pak asi potřebovala pomoc psychologa, zbavila bych se nejenom krámu, ale i rodinné historie ať té blízké nebo vzdálenější.
Uplně se vidím, jak jako stařena sedím v zakramařené a zabordelené místnosti, okolo mě milion koček a jsem spokojená.