Jas životní styl sem díky okolnostem změnila z minuty na minutu,totál obrat žiju naprosto jinak než předtím ,tak jak sem nikdy žít nechtěla.A zjištuju,že to zas tak příšerné není.
A k té nemoci,bohudíky to nebylo,že za pár měsíců bude konec.Ale bylo to ve stylu,že mám možná poslední tři měsíce,kdy chodím a na tuty poslední tři měsíce,kdy mužu dělat to co mě strašně bavilo a nabíjelo.Každej volnej čas a každou možnou korunu sem do té zábavy do poslední chvíle investovala. Nelituju,sice chodím,ale tomu co předtím se opravdu už od té doby věnovat nemužu.Kdybych byla v situaci,že budu mít posledních pár měsíců snažila bych se užít si je naplno.