Da Vinci, promiň, kdyby mi někdo rovnal zlomeninu za živa a ještě mě u toho držel, tak budu v pokušení ho asi zabít. Zažila jsem jedinkát v dětství trhání mandlí tak, jak se to tehdy dělalo. Absolutní okno, kdy jsem o sobě nevěděla, a probrala jsem se až když mi sestry a lékaři vyhrožovali, že mi vytrhnou jednu a druhou nechají na zítra. Vůbec nevím, co bylo mezi tím. Od té doby jakmile by mě někdo chtěl násilím držet a cosi mi vyvádět, přijde panika. A ještě k tomu bolest ze zlomeniny. Nevím, co ti na tom přijde divného. To, že kvůli ukopnutému palci nebo bolesti hlavy nikoho neinzultuju, to je jasný.