Když si představím, že bych měla znovu hledat práci, úplně se mi obrací kufr.
Po mnoha měsících beznaděje, kdy jsem byla 2x nezaměstnaná, už fakt stádium "hledám práci" nechci opakovat. Takže jestli někdy budu přemýšlet o tom, že bych dala výpověď a šla jinam, budu velmi zvažovat, jestli to za to stojí. Nemusí to třeba ve zkušební době klapnout a co pak?
Nyní jsem již přes dva roky účetní v mini firmě. A jsem spokojená maximálně. Nikdo mě nekontroluje, nebuzeruje, mám maximální důvěru. Nemám tu žádnou kolegyni, před kterou bych se musela mít na pozoru, takže všechno super.
Ale na druhou stranu mi občas nějaká ta kolegyně chybí, sice si je člověk nesmí moc připustit k tělu, ale zase obačasné nezávazné potlachání je třeba. Jsem hodně sama, celá leta, budď jsem byla nezaměstnaná, nebo měla brigádu na benzině, teď jsem zase v kanclu sama. Občas mě to štve a nevím, jak to dlouhodobě budu zvládat. Snad ano. Pořád je to lepší, než se furt s někým handrkovat o dovolené o rozdělení práce atd.